Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školní řád

 

Základní škola a mateřská škola Dolní Krupá,okres Havlíčkův Brod,

č.p.8, 582 71 Dolní Krupá

 

                                                              ŠKOLNÍ ŘÁD

Vypracoval: Mgr. Jan Polívka
Schválil: Mgr. Jan Polívka

Pedagogická rad a školská rada schválila dne 28. 8. 2012

Směnice č.2/2012 nabývá účinnosti a platnosti dne 3.9.2012

 
 
 
 
A. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ
 
1.Źák má právo
 
a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona
b) být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
c) vyjadřovat se slušně ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání
d) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání
e) na respektování svých individuálních zvláštností a odlišností své osobnosti a zdravotního stavu
f) na osobní bezpečí a účinnou pomoc v ohrožení nejen v prostorách školy, ale i na všech školních akcích
g) Žák má právo na ochranu osobních údajů.
 
 
2. Žáci jsou povinni
 
a) Řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b) Dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.
 
c) Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá  pokynů pedagogických a provozních  pracovníků, dodržuje školní řád školy, provozní řád šaten   a  řády odborných učeben a TV. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje ani   jiných osob.
 
d) Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny  a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může  vždy ke konci pololetí.
 
e) Žák chodí do školy vhodně a čistě  upraven a oblečen.
 
f) Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů. S žákovskou knížkou zachází jako s úředním dokumentem. V případě zničení učebnice nebo jejího hrubého poškození je žák povinen koupit učebnici novou. Poškodí – li žák svévolně školní majetek je povinen věc na vlastní náklady dát do původního stavu.
 
g)V době vyučování žáci nesmí bez vědomí učitele opustit školu. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.
 
h) Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány  všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé. Ve všech budovách a areálech školy, při všech akcích organizovaných školou platí pro žáky přísný zákaz kouření, požívání alkoholu a drog. Platí přísný zákaz přinášet do školy nebo na činnosti organizované školou alkoholické nápoje, cigarety, návykové látky, drogy a jiné zdraví škodlivé látky, používat je a distribuovat ve škole  či činnostech organizovaných školou, věci nebezpečné pro život a zdraví (chemikálie, zbraně, výbušniny).  V případě porušení tohoto ustanovení bude žákovi udělena snížena známka z chování.
 
ch) Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujících.
 
i) Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí ihned - bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy. Později nahlášené případy nebudou školou akceptovány.
 
j) Ve škole jsou zásadně nepřípustné jakékoli projevy násilí, šikany, rasismu a netolerance vůči komukoliv, stejně jako propagace násilí, fašismu a dalších hnutí směřující k potlačení práv jedince nebo skupiny osob. V případě porušení tohoto ustanovení bude žákovi snížena klasifikace z chování.
 
 
k) Žákům se nedoporučuje nosit do školy cenné předměty, mobilní telefony a vyšší částky peněz. Za jejich krádež, ztrátu a poškození škola nenese odpovědnost. Dále žák nenosí do školy  předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob.
 
l) Užití mobilních telefonů během vyučovaní je zakázáno, v té době má být mobilní telefon vypnutý. Při porušení tohoto příkazu může učitel mobil bez SIM karty žákovi odebrat a předat ho rodičům. Stejně tak je zakázáno používat i jakékoli další věci, které nesouvisí s výukou (Mp3 a další elektronika, hračky, aj. ). Mobily a další cenné věci nosí žák u sebe, případně má možnost uschovat je u vyučujících (hodiny TV apod.). 
 
m) Žák je povinen ve škole dodržovat obecná pravidla slušného chování, mezi než patří i nevhodnost jakýchkoli sexuálních projevů na veřejnosti.
 
n)Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem. V případě porušení tohoto ustanovení bude žákovi snížena klasifikace z chování.
 
o) Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele,
- důtku třídního učitele,
- důtku ředitele školy
Kázeňské opatření lze udělit opakovaně v jednom klasifikačním období (čtvrtletí).
Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.
 
 
 
 
 
 
B. PRÁVA A POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKŮ
Zákonný zástupce žáka je partnerem školy při výchovně vzdělávací práci školy. Jeho role je nezastupitelná a má právo být informován o všech skutečnostech, které se dotýkají, případně mohou dotýkat jeho dítěte.
 
1. Zákonný zástupce žáka má právo
 
a) být pravidelně informován o prospěchu svého dítěte, o jeho chování a přístupu k plnění povinností,
b) aktivně se podílet na dění ve škole,
c) využívat poradenských služeb školy,
d) volit a být volen do školské rady,
e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
f) požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.
 
2. Zákonný zástupce žáka je povinen
 
a) dbát na to, aby žák řádně plnil povinnou školní docházku. Dbá na přípravu žáka do školy, pravidelně kontroluje jeho školní práci, oceňuje úspěchy a podpoří jej při neúspěchu
b) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku podle § 28 odst. 2 a 3 Školského zákona 561/2004 SB. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích
c) na vyzvání ředitele školy nebo jiného pedagogického pracovníka se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka
d) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
e) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
f) průběžně prokazatelnou formou (podpisem) zkontrolovat žákovskou knížku.
 
C. PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŽÁKŮ A PRACOVNÍKŮ ŠKOLY
 
1.Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.
 
2. Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že je dítě týráno, krutě trestáno, nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.
 
3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
 
4. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem.
 
5. Žák zdraví v budově školy a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.
 
6. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a informačních odpolední, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.
 
 
 
 
 
D VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY
 
 Vyučování :
1) Žák dochází do školy pravidelně a včas a zúčastňuje se výuky podle rozvrhu hodin.
2) Škola se pro žáky otevírá v 7.15 h. Vyučování začíná v 7.50 h.Žáci přicházejí do školy nejpozději 10 min před zahájením vyučování.
3) Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená (botníky,věšáky). Přezouvají se do obuvi, která není určena pro sport a je vhodná pro běžný pohyb po budově školy .Pokud děti vstoupí do školy v časovém rozmezí od 7.15h do 7.30h,vyčkají v šatně nebo v učebně v přízemí budovy na  třídního učitele. Poté společně odcházejí do vlastních tříd.V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
4)  Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové.Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut.Po 3.vyučující hodině je přestávka zkrácena na 5 minut. U 5.ročníku je čtvrteční rozvrh uzpůsoben tak, aby stihli odjezd autobusů. Poslední vyučovací hodina trvá od 12.45h do 13.30h.
5) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
6) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 
7) O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu( mimo šatny). 
8)Škola nenese odpovědnost za osobní věci žáků, které poničí jiný žák a za osobní věci žáků odložené mimo místa k tomu určená.
9) Každý žák má ve třídě své určené místo, bez dovolení učitele ho nemůže měnit. Zodpovídá za jeho čistotu. Žáci dbají všech pravidel hygieny a bezpečnosti.
10) Žáci šetří školní zařízení, pomůcky a učebnice, které jsou jim zapůjčeny. Zničí-li je nedbalým zacházením, jejich cenu uhradí.
11) V případě úmyslného poškození zařízení školy je povinen škodu nahradit.
12) Všechny pomůcky potřebné k vyučování si žáci připraví na lavici před začátkem vyučovací hodiny.
13) Žák nosí na vyučování žákovskou knížku. Pravidelně ji předkládá ke kontrole rodičům.
14) Vstup do tělocvičny je povolen pouze za přítomnosti učitele.
15) V hodině není žákům dovoleno opustit učebnu a ve vyučovací době školní budovu bez souhlasu vyučujícího.
16) Do školní jídelny odcházejí žáci za doprovodu dozírajícího učitele.
 V jídelně se chovají ukázněně, dodržují hygienická a společenská pravidla stolování, dbají pokynu dozoru, respektují řád školní jídelny.
 
 Režim při akcích mimo školu
1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
 
2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce  podle charakteru činností a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
 
3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit, s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, ředitel školy. 
4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.
 
5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
 
6.Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.
 
7. Součástí výuky je také výuka plavání Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.
 
8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
 
 
Docházka do školy, uvolnění žáků
 
1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka – písemně, elektronicky nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení. V případě opakujících se nedostatků při omlouvání žáka může škola vyžadovat úřední dokladování nepřítomnosti žáka na výuce. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace).
Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na jeden až deset pracovních dní třídní učitel, na více než deset pracovních dní ředitel školy.
 
2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.
 
3. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze se souhlasem vyučujícího  a v doprovodu rodiče nebo pověřené dospělé osoby, popř. na základě písemné omluvy z vyučování. Omluvenka musí mít tyto náležitosti – datum, čas, důvod uvolnění z vyučování, podpis zákonného zástupce žáka.
  
4. Svévolné, nedovolené opuštění školní budovy je považováno za hrubé porušení školního řádu, za které následuje udělení snížené známky z chování, popř. jiné kázeňské opatření. Za bezpečnost žáka v tomto případě škola nenese odpovědnost.
 
Zaměstnanci školy
 
1. Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného  prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky  lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v školském poradenském zařízení  a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotními a rodinnými problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při   činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném  zhoršení prospěchu žáka.
Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, třídních katalogů a žákovských knížek, při konzultacích  a třídních schůzkách s rodiči. Kontrolují,  zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách.
 
2. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 15 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před výkonem dozoru nad žáky.
 
3. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění oken a dveří v kabinetech,zhasnutí světel.
 
4. Ve škole i v objektech,kde se zdržují děti,je přísný zákaz kouření.
 
5. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena el. energií.
 
E. PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ,OCHRANA DĚTÍ PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY A PŘED PROJEVY DISKRIMINACE,NEPŘÁTELSTVÍ A NÁSILÍ
 
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby  neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.
 
2. Zaměstnanci školy jsou povinni žáky chránit před sociálně patologickými jevy. Jakýkoli náznak těchto negativních  jevů jsou povinni hlásit vedení školy, popřípadě odpovědným úředníkům a Policii ČR. Rovněž jsou povinni žáky seznamovat s environmentální výchovou a osvětou ve škole.
 
3. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.
 
4. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru. Pozdější nahlášení nebude akceptováno.
 
5. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
 
6. Při výuce v tělocvičně vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku. O poučení  žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.
 
7. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7.15   - 7.50 hod., dozor zajišťuje školník, při odchodu žáků domů z budovy ven dozírající  pedagogové podle plánu dozorů. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali bez kontroly po budově. 
 
8. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz  požívání   alkoholu, psychotropních a omamných látek, používání ponorných el. vařičů, ponechávat peníze  v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě, v kabinetech a v šatních skřínkách.
 
9. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
 
10. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých   schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka   informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře.
Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.
 
11.Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři bez písemné omluvy zákonnými zástupci, atd. Škola odpovídá za žáky v době dané  rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek  a stravování.  V případě předčasného opuštění školní výuky na základě písemné omluvy a svévolného opuštění školy bez omluvy nenese škola odpovědnost za žáky po odchodu ze školní budovy.
 
 
 
Ochrana před sociálně patologickými jevy
1. Zaměstnanci školy jsou povinni žáky chránit před sociálně patologickými jevy. Jakýkoli náznak těchto negativních jevů jsou povinni hlásit vedení školy, popřípadě odpovědným úředníkům a Policii ČR.
 
2. Ředitel školy a třídní učitelé spolupracují s rodiči v oblasti prevence, informují je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Ředitel školy spolupracuje s dalšími institucemi v rámci sociálně právní ochrany dětí a mládeže.
 
3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Používání omamných a psychotropních látek je považováno za nebezpečné chování. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. V případě zjištění tohoto chování škola bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci a zároveň i orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Distribuce a šíření omamných a psychotropních látek je trestným činem, škola je povinna takový trestný čin překazit a oznámit policejnímu orgánu.
Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištění a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. 
 
4. Krádeže  jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.
 
5. Každý žák školy je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.
 
6. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
 
7. Žáci a zaměstnanci školy jsou povinni zabraňovat projevům diskriminace, nepřátelství nebo násilí všemi dostupnými prostředky.
 
8. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.
 
9. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu se školním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
 
Podmínky zacházení s majetkem školy.
 
 
1.U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
 
2. Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli.
 
3. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
 
4. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečnou ochranu svých věcí. 
5. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci a mobilní telefony do školy   nenosí. V případě, že si žák do školy mobilní telefon z naléhavých důvodů přinese, je povinen jej před vyučováním vypnout a zapíná jej až po skončení výuky. Škodu vzniklou s použitím mobilu ve škole nenese. Hodinky  mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.
 
6. Žáci školy a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.
 
7. Žákům jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto zapůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu. V případě neúměrného poškození učebnic nebo jejich ztráty jsou žáci povinni uhradit poměrnou část za způsobenou škodu.
  
8. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken, sezení na lavicích,kamnech  a okenních parapetech.
 
F. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ:
 
Směrnice nabývá účinnosti dnem 3.9.2012
 
Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením v hale školy a  ve třídách školy.
 
Všichni zaměstnanci školy byli s tímto řádem seznámeni na provozní poradě dne 3. 9. 2012.
 
Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli 3.9. 2012, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách. Tato směrnice byla projednána v pedagogické radě školy a schválena školskou radou dne 28.8.2012 .
 
Příloha: Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
 
 
 
 
    V Dolní Krupé dne 26.8.2012                                                           Mgr.Jan Polívka
                                                                                                                ředitel školy
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Příloha č.1:
             
 
                                                                   KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
 
                                                Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
 
 
 
Obecná ustanovení
 
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.
Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“).
 
 
 
I.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,
 
 
1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a  zákonní zástupci dětí nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
 
2.Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
 
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
 
4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
 
5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
 
6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
 
8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu pátý ročník.
 
9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
 
10.Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
 
11.Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
 
12. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
 
13. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka  vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem.
 
 Pochvaly a kázeňská opatření
 
1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
 
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
 
3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit tato kázeňská opatření:
 
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
 
4. Kázeňské opatření lze udělit opakovaně v jednom klasifikačním období (čtvrtletí).
 
5. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.
 
6. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
 
7. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
 
8. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
 
 
Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení
 
 
1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
 
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
 
2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
 
3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
 
A. v předmětech s převahou naukového zaměření
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
 
Stupeň 3 (dobrý)
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závazné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
 
B . Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítění a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.
 
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
 
4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
 
5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.
 
6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
 
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
d) nehodnocen(a)
e) neklasifikován(a)
 
7. Žák je hodnocen stupněm
 
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
d) nehodnocen(a), nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
 
8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
 
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
 
9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
 
 
Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
 
1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
 
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
 
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do pátého ročníku.
 
4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
 
 
Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí
 
1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:
a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
 
2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
 
4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
 
5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
 
6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
 
7. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
 
8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
 
9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
 
10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".
 
11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.
 
Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky
 
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
 
2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
 
3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením  nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
 
4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
 
5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
 
6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
 
7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
 
 
 
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
 
1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka   i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v  učebních výkonech pro určitou indispozici.
 
2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
 
3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující   zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho  výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné,   ústní, grafické, praktické.) kontrolními písemnými   pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s   ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a   zdravotnickými pracovníky.
 
4. Žák 2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého   předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, netýká se výchov – Hv, Vv, Tv, Pč. Známky získávají vyučující průběžně během celého   klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z   látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je  individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná  jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob  doporučen ve zprávě psychologa.
 
5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci  zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů,  výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek  hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a   praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel   sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci,  zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky   - současně se sdělováním známek žákům.
6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel   rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v   určitých obdobích.
 
7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut,   informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni  mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
 
8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci  žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové   klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,   písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání  pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento   klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
 
9. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá   o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých   předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,   jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
 
10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému  předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení,   léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující   respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde  byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
 
11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na  konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební   výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň   prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné  období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat   známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.
 
12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování  se projednají v pedagogické radě. 
 
13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel  školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o   klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky  celkové klasifikace do katalogového listu a připraví návrhy na umožnění  opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
 
14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:   třídní učitel na schůzkách rodičů a na žádost zákonných zástupců žáka.
 
15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání   na třídních schůzkách na informačních schůzkách. Údaje   o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům   žáka, nikoli veřejně.
 
16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče   vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
 
17. Jestliže žák zamešká v daném předmětu více než 25 % odučených hodin, může být z tohoto předmětu přezkoušen.
 
18. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo   grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během   které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní   zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních   prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými   zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce   musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.
 
 
19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni   seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření,   které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu   získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv  učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
 
20. Klasifikace chování
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání  s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje  o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování   pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy  během klasifikačního období).
 
b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové   vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží   pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro   jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
 
Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování   a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se   dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží   se své chyby napravit.
 
Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování   a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného   přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy;   nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes   důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje   výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje   nebo jiných osob.
 
Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu   s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků   proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova   nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým   způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku   ředitele školy dopouští dalších přestupků.
 
 
 
 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
 
 
1.Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním  je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
 
2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
 
3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující   respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je   při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné   a přiměřené způsoby získávání podkladů.
 
4.U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
 
5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí   učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem   žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty   píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě  s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho  předpokladům.
 
6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák   předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím   z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
 
7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem,   jak mezery a nedostatky překonávat,
 
8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají   s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
 
9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony   žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto   jednostranného zdůrazňování chyb.
 
9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
 
Hodnocení nadaných žáků.
1.Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
 
2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
 
 
 
 
 
     V Dolní Krupé dne 26.8.2012                                                           Mgr.Jan Polívka
                                                                                                                ředitel školy